Qualification is found in Service
- नागार्जुनः कश्चन प्रसिद्धः रसायनशास्त्रज्ञः चिकित्सकः च आसीत्। nāgārjunaḥ kaścana prasiddhaḥ rasāyanaśāstrajñaḥ cikitsakaḥ ca āsīt.
- सः अहोरात्रं प्रयोगशालायां कार्यं करोति स्म। saḥ ahorātraṃ prayogaśālāyāṃ kāryaṃ karoti sma.
- एकदा नागार्जुनः महाराजम् अवदत् – “महाराज! कार्यं बहु अस्ति।
ekadā nāgārjunaḥ mahārājam avadat – “mahārāja! kāryaṃ bahu asti.
Once, Nagarjuna said to the king – “O King! There is a lot of work. - मम एकः सहायकः अपेक्षितः” इति।
mama ekaḥ sahāyakaḥ apekṣitaḥ” iti.
One assistant is required for me.” - राजा एतद् अङ्गीकृतवान् अवदत् च – “भवतु, अहं व्यवस्थां करोमि।
rājā etad aṅgīkṛtavān avadat ca – “bhavatu, ahaṃ vyavasthāṃ karomi.
The king accepted this and said – “Let it be so, I will make the arrangement. - श्वः योग्याः युवकाः आगमिष्यन्ति।
śvaḥ yogyāḥ yuvakāḥ āgamiṣyanti.
Tomorrow, capable young men will arrive. - परीक्षां कृत्वा तेषु युवकेषु योग्यम् एकं स्वीकरोतु।”
parīkṣāṃ kṛtvā teṣu yuvakeṣu yogyam ekaṃ svīkarotu.”
Having tested them, accept one suitable person among those young men.” - अपरस्मिन् दिने द्वौ युवकौ आगतवन्तौ।
aparasmin dine dvau yuvakau āgatavantau.
On the next day, two young men came. - नागार्जुनः द्वयोः विद्याभ्यासविषये पृष्टवान्।
nāgārjunaḥ dvayoḥ vidyābhyāsaviṣaye pṛṣṭavān.
Nagarjuna asked about the educational background of both. - द्वयोः विद्याभ्यासविषयः समानः एव आसीत्।
dvayoḥ vidyābhyāsaviṣayaḥ samānaḥ eva āsīt.
The educational background of both was exactly the same. - नागार्जुनः द्वाभ्याम् अपि एकैकं वस्तु दत्त्वा प्रत्येकम् उक्तवान् – “इदं वस्तु गृहं नय।
nāgārjunaḥ dvābhyām api ekaikaṃ vastu dattvā pratyekam uktavān – “idaṃ vastu gṛhaṃ naya.
Nagarjuna, having given one object to each of them, said to each – “Take this object home. - गृहे अनेन एकं रसायनं निर्माय श्वः आनय।
gṛhe anena ekaṃ rasāyanaṃ nirmāya śvaḥ ānaya.
Having prepared one chemical with this at home, bring it tomorrow. - गमनसमये राजमार्गेण गच्छ” इति।
gamanasamaye rājamārgeṇa gaccha” iti.
At the time of going, go by the main road.” - अपरस्मिन् दिने उभौ अपि आगतवन्तौ।
aparasmin dine ubhau api āgatavantau.
On the next day, both of them arrived. - एकः सन्तोषेण अवदत् – “अहं रसायनं सज्जीकृत्य आनीतवान्, पश्यतु” इति।
ekaḥ santoṣeṇa avadat – “ahaṃ rasāyanaṃ sajjīkṛtya ānītavān, paśyatu” iti.
One happily said – “I have prepared and brought the chemical, please see.” - द्वितीयस्य मुखं म्लानम् आसीत्।
dvitīyasya mukhaṃ mlānam āsīt.
The face of the second one was sad. - तदा नागार्जुनः पृष्टवान् – “भवतः मुखं किमर्थं म्लानम् अस्ति? रसायनं किं न कृतम्?”
tadā nāgārjunaḥ pṛṣṭavān – “bhavataḥ mukhaṃ kimarthaṃ mlānam asti? rasāyanaṃ kiṃ na kṛtam?”
Then Nagarjuna asked – “Why is your face sad? Was the chemical not prepared?” - सः उत्तरम् अवदत् – “न” इति।
saḥ uttaram avadat – “na” iti.
He gave the answer – “No.” - “किमर्थम्?” इति पृष्टवान् नागार्जुनः।
“kimartham?” iti pṛṣṭavān nāgārjunaḥ.
“Why?” asked Nagarjuna. - युवकः अवदत् – “राजमार्गे अहम् एकं रोगिणं दृष्टवान्।
yuvakaḥ avadat – “rājamārge aham ekaṃ rogiṇaṃ dṛṣṭavān.
The young man said – “I saw a sick person on the main road. - तस्य परिस्थितिः शोचनीया आसीत्।
tasya paristhitiḥ śocanīyā āsīt.
His condition was miserable. - अहं तं चिकित्सालयं नीतवान्।
ahaṃ taṃ cikitsālayaṃ nītavān.
I took him to the hospital. - तस्य सेवां कृतवान्।
tasya sevāṃ kṛtavān.
I rendered service to him. - अतः अहं रसायननिर्माणार्थं समयम् एव न प्राप्तवान्।”
ataḥ ahaṃ rasāyananirmāṇārthaṃ samayam eva na prāptavān.”
Therefore, I simply did not get the time for the preparation of the chemical.” - तदनन्तरं नागार्जुनः द्वितीयं युवकं सहायकत्वेन स्वीकृतवान्।
tadanantaraṃ nāgārjunaḥ dvitīyaṃ yuvakaṃ sahāyakatvena svīkṛtavān.
After that, Nagarjuna accepted the second young man as his assistant. - राजा एतं वृत्तान्तं श्रुत्वा आश्चर्यं प्रकटितवान्।
rājā etaṃ vṛttāntaṃ śrutvā āścaryaṃ prakaṭitavān.
The king, having heard this news, expressed surprise. - सः नागार्जुनं पृष्टवान् – “प्रथमः युवकः रसायनं कृत्वा आनीतवान्। द्वितीयः तथा न कृतवान्।
saḥ nāgārjunaṃ pṛṣṭavān – “prathamaḥ yuvakaḥ rasāyanaṃ kṛtvā ānītavān. dvitīyaḥ tathā na kṛtavān.
He asked Nagarjuna – “The first young man made the chemical and brought it. The second one did not do so. - तथापि भवान् किमर्थं द्वितीयं स्वीकृतवान्?”
tathāpi bhavān kimarthaṃ dvitīyaṃ svīkṛtavān?”
Even then, why did you accept the second one?” - नागार्जुनः अवदत् – “द्वितीयः अपि रसायननिर्माणं सम्यक् जानाति।
nāgārjunaḥ avadat – “dvitīyaḥ api rasāyananirmāṇaṃ samyak jānāti.
Nagarjuna said – “The second one also knows the preparation of the chemical well. - किन्तु तेन समयः न प्राप्तः। यतः सः सेवायां निरतः आसीत्।
kintu tena samayaḥ na prāptaḥ. yataḥ saḥ sevāyāṃ nirataḥ āsīt.
But time was not obtained by him. Because he was fully involved in service. - तं रोगिणम् अहं पूर्वमेव मार्गे दृष्टवान्।
taṃ rogiṇam ahaṃ pūrvameva mārge dṛṣṭavān.
I had already seen that sick person on the road earlier. - अतः ‘राजमार्गेण गन्तव्यम्’ इति अहं युवकद्वयम् उक्तवान्।
ataḥ ‘rājamārgeṇa gantavyam’ iti ahaṃ yuvakadvayam uktavān.
Therefore, I told both the youths ‘you must go by the main road’. - प्रथमः रोगिणं दृष्टवान्, तथापि अग्रे गतवान्। सः यन्त्रवत् कार्यं करोति।
prathamaḥ rogiṇaṃ dṛṣṭavān, tathāpi agre gatavān. saḥ yantravat kāryaṃ karoti.
The first one saw the sick person, yet he went ahead. He works like a machine. - तस्मिन् सेवाभावना नास्ति।
tasmin sevābhāvanā nāsti.
There is no feeling of service in him. - सेवाभावनां विना चिकित्सकः कथं भवेत्?
sevābhāvanāṃ vinā cikitsakaḥ kathaṃ bhavet?
Without a feeling of service, how can one be a physician? - अतः अहं द्वितीयं स्वीकृतवान्” इति।
ataḥ ahaṃ dvitīyaṃ svīkṛtavān” iti.
Therefore, I accepted the second one.”
Nagarjuna was a famous chemist and physician.
He used to work day and night in the laboratory.